Dnes podává občanské sdružení NESEHNUTÍ odvolání proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, který povolil výjimku z ochrany čtyř zvláště chráněných druhů živočichů, kteří se nacházejí v mokřadu na okraji Břeclavi. Výjimka byla udělena z důvodu plánované výstavby rozsáhlého obchodního centra, které má 20 % mokřadu zcela zlikvidovat a zbytek svým provozem výrazně ovlivňovat. Povolení krajský úřad vydal jen na základě tvrzení, že obchodní centrum je výrazným veřejným zájmem a bude mít příznivé důsledky na životní prostředí. Toto tvrzení však není podloženo a rozhodnutí je tak v rozporu se zákonem. Odvolání bude řešit Ministerstvo životního prostředí ČR.
Občanské sdružení NESEHNUTÍ se stalo účastníkem řízení, ve kterém se řešilo povolení výjimky z ochrany čtyř ohrožených zvláště chráněných druhů živočichů (ropucha obecná, užovka obojková, moták pochop, bramboříček černohlavý). Výjimka je žádána firmami-developery záměru s názvem „Obchodní centrum I a II Břeclav“ (skutečný investor je zatím developery tajen). Ti chtějí svoji stavbu umístit na kraji města v těsné blízkosti mokřadu s řadou chráněných živočichů a dokonce 20 % tohoto ekosystému úplně zavést zeminou a zabetonovat. „I zbytek mokřadu by však trpěl provozem nákupního komplexu, nevěříme nepodloženým tvrzení, že tomu tak nebude“ říká Jiří Koželouh z NESEHNUTÍ. Při realizaci podobných záměrů na části mokřadu (příkladem byla stavba a je provoz hypermarketu Carrefour v Brně-Králově Poli) dochází k degradaci i zbylé části. V případě Carrefouru v Brně-Králově Poli začali lidé zbytek mokřadu využívat jako skládku (jedná se o území nikoho v těsné blízkosti lidské činnosti). V současnosti je mokřad (jezírko a podmáčená půda pokrytá vegetací) celistvý a chráněný hustým porostem vlhkomilných trav a rákosů. Okolí je narušeno jen výrobní halou, která však do vlastního mokřadu nezasahuje a také ho nevystavuje tolika rušivým vlivům jako by to činilo nákupní centrum. „Mokřadní ekosystém přitom tvoří důležité biocentrum v kulturní, člověkem výrazně pozměněné krajině a je nepostradatelné pro udržení ekologické stability krajiny. Jeho ničení nebo omezování je nutné velice pečlivě zvažovat,“ varuje Koželouh.
NESEHNUTÍ od také začátku zpochybňovalo tvrzení developerů i úřadu, že výjimka může být udělena pro výrazný veřejný zájem na výstavbě takového centra. „Ze studií i z praxe v ČR vyplývá, že vlivem provozu nákupních center dochází ke komplikacím v dopravě, deformaci maloobchodní sítě a mizení ochodů z center měst, dopravě zboží na velké vzdálenosti od velkých výrobců a podobně,“ popisuje problematiku koordinátor kampaně Zaostřeno na hypermarkety Milan Štefanec z NESEHNUTÍ.
NESEHNUTÍ dokonce navrhlo pro tento konkrétní případ vypracování studie o ekonomických a sociálních dopadech plánovaného obchodního centra, kterou by krajský úřad mohl developerům záměru uložit k vypracování. Krajský úřad tyto připomínky neakceptoval a zásah do biotopu živočichů povolil s odůvodněním, že jde o výrazný veřejný zájem a bude mít příznivé důsledky na životní prostředí. „Lehkomyslný postoj úřadů nás šokuje. Jak je možné chápat nákupní centrum jako výrazný veřejný zájem. Naše sdružení již řešilo desítky případů super- a hypermarketů a vždy jsou tyto případy doprovázeny silným veřejným odporem a aktivitami proti jejich výstavbě,“ komentuje postup úřadů Koželouh.
Sdružení proto podává proti rozhodnutí odvolání, které bude řešit Ministerstvo životního prostředí. V odvolání NESEHNUTÍ znovu navrhuje zrušení rozhodnutí o výjimce a zhodnocení ekonomických a sociálních dopadů plánovaného obchodního centra. Navrhuje také stanovení účinných podmínek případného opětovného vydání výjimky. „Záměr podle nás není ve veřejném zájmu a přinesl by městu jen zbytečné problémy. Pokud na něm ovšem investor bude trvat bude ho muset přeplánovat tak, aby mokřad vůbec neohrozil nebo musí být součástí podmínek vybudování nového, srovnatelného biotopu na jiném místě v okolí,“ přibližuje návrhy Milan Štefanec.
Více informací:
Jiří Koželouh – 723 559 495
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno