Skip to main content

Za úhyny hospodářských zvířat, způsobené loňským letním vedrem, nenese nikdo zodpovědnost. Tak zní vyjádření policie i krajských veterinárních správ. Ty se zabývaly pěti podněty a šesti trestními oznámeními, které loni v listopadu podalo NESEHNUTÍ v souvislosti s úhynem několika tisíc zvířat. K těmto úhynům došlo mezi červnem a srpnem v celkem šesti velkochovech v Jihomoravském, Ústeckém, Královéhradeckém, Pardubickém a Středočeském kraji. NESEHNUTÍ považuje závěry šetření za nepřiměřeně benevolentní vůči chovatelům.
V nejzávažnějších případech, na které NESEHNUTÍ upozornilo, došlo k úhynu několika tisíc slepic, více než tisíce kuřat a pěti set prasnic, z nichž některé byly navíc ve vysokém stadiu březosti. V reakci na podněty NESEHNUTÍ veterinární správa uvedla, že na vině jsou extrémní venkovní teploty a že chovatelé vynaložili veškeré úsilí, aby zvířata zachránili. V jednom případě dokonce argumentovala, že úhyn zvířat, oslabených klimatickými podmínkami, je vzhledem k fyziologii chovaného druhu a kategorie prasat možný i přes veškeré úsilí vynaložené chovatelem.
Policie nejčastěji konstatovala, že nedošlo ke spáchání trestného činu, aniž by uvedla jakékoliv argumenty, které jí k takovým závěrům vedly. Ve dvou případech pouze opakovala slova veterinární správy, že zvýšená teplota v halách byla způsobena extrémně vysokou venkovní teplotou a že chovatel učinil preventivní kroky a díky jeho dobré práci bylo zabráněno dalším úhynům.
„Podle zákona jsou chovatelé povinni zajistit zvířatům vhodné životní podmínky. Kdyby někdo v létě nechal zavřeného psa v budově a ten kvůli tomu uhynul horkem, byl by z toho ’povyk‘ a kauza týrání zvířete. Když ale následkem nevhodných podmínek ustájení chovatelé podobně trýznivým způsobem připraví o život několik desítek či dokonce tisíců zvířat, je to podle státních orgánů v pořádku,“ říká Kateřina Sapíková z NESEHNUTÍ.
Ačkoli podle Policie ČR a veterinární správy chovatelé nepochybili, čtyři velkochovy se přesto zavázaly, že učiní opatření, aby k podobným situacím v budoucnu již nedošlo. Např. sníží počet chovaných zvířat či doplní do hal klimatizační jednotky.
„Pokud by taková opatření přijali chovatelé již dříve, úhyny zvířat nemusely být tak masivní. Argumentovat vysokou teplotou v létě působí poněkud bizarně. Teploty navíc nedosahovaly tak obrovských hodnot, aby mohli být chovatelé zcela zbaveni své zodpovědnosti,“ doplňuje Martin Hyťha z NESEHNUTÍ.
Podle NESEHNUTÍ se ze strany chovatelů jedná o hrubé zanedbání jejich povinností a současně porušení zákonných ustanovení, podle kterých by stáje pro hospodářská zvířata měly být dispozičně, technicky a provozně řešeny tak, aby cirkulace vzduchu a teplota byly udrženy v mezích, které nejsou pro zvířata škodlivé [1].
Nejhorší byla situace ve velkochovu drůbeže ve Starých Holicích v Pardubickém kraji, kde došlo k úhynu několika tisíců slepic. Dalších více než tisíc kuřat uhynulo v jihomoravských drůbežárnách Brťov – Lipůvka a Lysice. V obci Mžany v Královéhradeckém kraji uhynulo během jediného dne bezmála pět set zvířat. V Lišanech v Ústeckém kraji a Zlonicích ve Středočeském kraji přišly o život desítky prasnic, z nichž některé byly ve vysokém stadiu březosti.
Kontakty:
Kateřina Sapíková, NESEHNUTÍ, k.sapikova@gmail.com, tel.: 728 836 756
Martin Hyťha, NESEHNUTÍ, koordinátor skupiny Za práva zvířat, martin@nesehnuti.cz
Přílohy:

Poznámky:
[1] Viz § 1b odst. 1 vyhlášky č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat.
 
Iniciativní skupina NESEHNUTÍ „Za práva zvířat“ (http://nesehnuti.cz/zvirata) se zabývá především problematikou velkochovů hospodářských zvířat – připravuje návrhy, jak zmenšit utrpení zvířat ve velkochovech a zlepšit jejich životní podmínky, řeší jednotlivé kauzy a usiluje o veřejnou diskuzi o tomto tématu. Kromě toho organizuje setkání veganských rodičů a vytváří tak prostor pro výměnu rad a zkušeností.