Přes 200 000 Kč muselo město Brno za dva roky zaplatit na soudních nákladech za chyby svého stavebního odboru. Více než třetinu všech žalob podaných na odbor územního a stavebního řízení brněnského magistrátu město kvůli nezákonnostem svých úředníků a úřednic prohrálo. Protiprávní jednání tohoto odboru magistrátu navíc nejsou ojedinělá ani výjimečná, ale mají spíše systémový a opakující se charakter. Takový je výsledek právní analýzy, kterou si nechalo zpracovat sdružení NESEHNUTÍ u Advokátní kanceláře Šikola a partneři, s.r.o. a Ekologického právního servisu.
Sdružení NESEHNUTÍ v posledních třech letech vyhrálo nad Magistrátem města Brna již šest soudních pří týkajících se problematického rozhodování úřadu v kauzách, při kterých dochází k poškozování životního prostředí. Proto se rozhodlo, že si zjistí, jestli jeho zkušenost se špatnou prací brněnských úřadů je výjimečná či nikoliv. Nechalo si tedy zpracovat právní analýzu soudních sporů (za období červenec 2007 až červenec 2009), vedených proti stavebnímu odboru magistrátu, který má na starost územní a stavební řízení. Právničky specializující se na danou oblast prozkoumaly z více než šedesáti soudních sporů třetinu rozsudků, které rozhodly o žalobách firem, občanů i jejich sdružení ve prospěch těchto žalobců. Ve více než třetině ze všech soudních sporů stavebního odboru soud konstatoval, že brněnský úřad se dopustil nezákonností. „Skutečný počet nesprávných rozhodnutí stavebního odboru magistrátu však zřejmě bude vyšší. Mnohé případy porušení zákona se k soudu vůbec nedostanou, neboť poškození občané např. neví, že se mohou obrátit na soud, nemají čas ani prostředky na mnohaleté soudní spory s úřadem či jejich žaloby mohou obsahovat formální chyby a soud se jimi věcně nezabývá,“ komentuje výsledek analýzy jedna z jejích autorek advokátka Sandra Podskalská z AK Šikola a partneři.
Právní analýza zjistila, že mezi nejčastější chyby kterých se odbor územního a stavebního řízení brněnského magistrátu dopouští, patří nedostatečné zjištění skutečného stavu případu o kterém úřad rozhoduje, ignorování připomínek veřejnosti a účastníků, nedostatečné zdůvodnění či absence důkazů na základě kterých úřad rozhoduje či vylučování nepohodlných účastníků z rozhodovacích procesů. „V naší práci jsme však nezůstaly pouze u kritiky práce úřadu. Zaměřily jsme se také na doporučení jak se příště chybám, které způsobují protiprávní jednání úřadů, omezování práv občanů i plýtvání veřejnými financemi, vyvarovat“, říká k obsahu analýzy druhá z jejích autorek, právnička Ekologického právního servisu Karolína Klanicová. Její kolega Pavel Černý k tomu dodává:„Nezákonnosti, jichž se dopouští brněnský magistrát, jsou podle našich zkušeností typické pro rozhodování úřadů obecně. Přispívá k tomu mimo jiné skutečnost, že úředníci často rozhodují pod tlakem, ať již velkých investorů či místních politiků, kteří jsou fakticky jejich zaměstnavateli, a mají tendenci vyhovovat spíše jejich zájmům, než požadavkům zákona. Jedním ze systémových řešení tohoto stavu by podle našeho názoru mělo být výrazné posílení osobní odpovědnosti za nezákonné rozhodování“
Právní analýzu obdrží v nejbližších dnech jak pracovníci a pracovnice příslušného odboru magistrátu, tak představitelé města – primátor Roman Onderka a tajemník Pavel Loutocký, který je odpovědný za přímé řízení příslušného magistrátního odboru. Právní analýza v elektronické podobě bude doručena také všem členům a členkám Zastupitelstva města Brna a široké veřejnosti bude dostupná na webu ekobrana.cz. „Politici nesmí zasahovat do konkrétního rozhodování úřadů, ale je jejich právem i povinností zjednat nápravu, pokud špatná práce jim podřízeních odborů poškozuje občany i městský rozpočet,“ uzavírá Milan Štefanec z NESEHNUTÍ.
Milan Štefanec, NESEHNUTÍ (605 239 579),
Sandra Podskalská, Advokátní kancelář Šikola a partneři, s.r.o. (775 154 082),
Pavel Černý, Ekologický právní servis (776 119 903)
Další kontakt:
Eva Řehořková, vedoucí odboru územního a stavebního řízení Magistrátu města Brna (542 173 488)
V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Stávající legislativa jim to ale spíše komplikuje, než aby pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky 107/2005 Sb., o školním stravování, stanovující množství některých potravin ve školní stravě, vznikl už v roce 1993.
Je nutné modernizovat vyhlášku o školním stravování, zrušit zastaralý spotřební koš a nahradit ho regulací, která umožní jídelnám flexibilitu v sestavování jídelníčku a zároveň zajistí zdravou a pestrou stravu dostupnou všem.
Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.
“Neexistuje systém povinného celoživotního vzdělávání personálu školních jídelen, který by zvyšoval jejich nutriční gramotnost a dovednosti v rámci kulinářských technik (a využívání moderních varných technologií, případně zbožíznalství.)” Máme to na talíři a není nám to jedno