Ministerstvo zahraničních věcí ČR publikovalo Výroční zprávu o kontrole exportu vojenského materiálu a ručních zbraní v roce 2005. Zpráva oproti předchozím uvádí též kategorie příjemců zbraní vyvezených z ČR. Z nich vyplývá, že hlavními příjemci zbraní z ČR jsou státní ozbrojené složky. Zpráva bohužel opět potvrzuje obvinění nevládních organizací, že tyto zbraně končí v zemích hrubě porušujících lidská práva. V mnoha případech totiž státní složky těchto zemí zbraně používají k vnitřní represi nebo ve vnitřních či mezistátních ozbrojených konfliktech. Mezi tyto státy (které obdržely zbraně z ČR) patří např. Etiopie, Kolumbie, Čína, Angola, Vietnam, Srí Lanka, Gruzie, Egypt, Izrael, Libanon, Pákistán nebo Sýrie.
V nově vydané Výroční zprávě Ministerstva zahraničních věcí ČR o exportu vojenského materiálu z ČR její autoři tvrdí, že odpovídající kontrola zbrojních exportů je zajištěna již tím, že většina vývozů z ČR je určena ozbrojeným složkám státní správy. „Jak chce, ale ČR přesvědčit komunistickou vládu Vietnamu či vojenský režim v Pákistánu, aby nezneužívali zbraně z ČR k porušování lidských práv? Jak chtějí české úřady zabránit vládním vojskům Srí Lanky, které právě v této době mají na svědomí desítky mrtvých civilistů při mohutných bojových operacích, aby k vraždění nevinných lidí nevyužívaly české zbraně?,“ ptá se Milan Štefanec z NESEHNUTÍ.
Výroční zpráva poprvé vychází dříve než na konci roku a údaje v ní nejsou tak zastaralé jako v předchozích letech. Dokládá však pouze to, že český obchod se zbraněmi stále podporuje vojenské konflikty, nedemokratické režimy a porušuje mezinárodní dohody (např. Kodex EU).
Tradičním odběratelem zbraní je Kolumbie (v roce 2003 vyvezeny zbraně za 10,4 mil. Kč, v roce 2004 za 39,9 mil. Kč a v roce 2005 za 48,5 mil. Kč). Jednalo se především o ruční zbraně (převážně pistole) a jejich součásti. Od roku 2003 přitom bylo v zemi při ozbrojených střetech zabito či zmrzačeno několik tisíc civilistů. V roce 2005 dosahovalo násilné porušování lidských práv v zemi kritické úrovně (mimosoudní popravy prováděné vládními jednotkami, zabíjení civilistů opozičními ozbrojenci a provládními polovojenskými oddíly).
Další zemí, která je zmítána vnitřním ozbrojeným konfliktem a do které proudí zbraně z ČR je Srí Lanka. Konflikt si od roku 1983 vyžádal přes 70 000 životů a vyhnal z domovů více než 800 000 lidí. Příměří uzavřené v roce 2002 mezi vládou a povstalci je často porušováno. I v roce 2005 docházelo k ozbrojeným střetům a k politicky motivovaným vraždám. Státní ozbrojené složky se také uchylovaly k svévolnému zadržování a mučení. Česká republika zásobuje válčící zemi zbraněmi již od roku 1996 (vývozy tanků, raketometů, munice apod.). Za poslední tři roky vzrostl export vojenského materiálu více než šestkrát, v roce 2005 dosáhl hodnoty 23,8 mil. Kč. „Jaká situace by musela panovat na Srí Lance, aby české úřady zakázaly vývozy zbraní do této země?“ ptá se Katarína Potfajová z NESEHNUTÍ. „Plynulé dodávky zbraní na Srí Lanku přispívají k eskalaci násilí a ozbrojených střetů, jejichž svědky jsme v letošním roce“ doplňuje Potfajová. Její slova podporují informace mezinárodních lidskoprávních organizací, které hovoří o útocích povstalců a rozsáhlém bombardování území pod jejich kontrolou srílanskou armádou. Dle údajů UNHCR vyvolaly nové boje vlnu uprchlíků (asi 170 000). Mezi obětmi konfliktu je i 17 zavražděných srílanských zaměstnanců mezinárodních humanitárních organizací či 51 dívek z místního sirotčince. V obou případech jsou v podezření ze zabití vládní vojska. Evropský parlament konstatoval, že hrubého porušování lidských práv se ve velké míře dopouštění obě bojující strany. Zbraněmi z ČR (v celkové hodnotě 63,5 mil. Kč) byly vyzbrojeny i válčící strany nedávného blízkovýchodního konfliktu. ČR vyvezla vojenský materiál jak do Izraele, tak do Libanonu. Stejně tak zbrojní exporty z ČR směřovaly i do Sýrie, která materiálně podporuje milice hnutí Hizballáh.
Svůj díl z českých zbrojních skladů dostaly i africké země. Jednou z nich je Etiopie, která nakoupila vojenský materiál v hodnotě 23,5 mil. Kč. V letech 2004-2005, rozhodujících z hlediska udělení vývozní licence, zde docházelo k rozsáhlé vnitřní represi. Dlouhodobě navíc hrozí obnovení konfliktu se sousední Eritreou, kvůli sporům o Etiopií okupované město Badme. V současnosti se Etiopie zapojila také do občanské války v sousedním Somálsku. Další příjemce zbraní z ČR – africká Angola – je známá prováděním mimosoudních poprav, pronásledování nenásilných aktivit obránců lidských práv a politických aktivistů především státními bezpečnostními složkami. Právě těm dodala ČR vojenský materiál (zbraně, střelivo a toxikologické prostředky) za 8,5 mil. Kč.
V roce 2005 byly do další africké země – Egypta vyvezeny zbraně za 96,4 mil. Kč (např. revolvery a pistole, letadla a vrtulníky, toxikologické prostředky ad.). Z toho bylo 73% určeno ozbrojeným a bezpečnostním složkám. V roce 2005 v zemi proběhly parlamentní volby, které byly provázeny ozbrojeným násilím namířeným proti opozici, při potlačování opozičních demonstrací bylo zastřeleno minimálně 11 lidí. V prosinci 2005 policie zabila několik desítek súdánských uprchlíků, když brutálně rozehnala jejich pokojnou demonstraci v Káhiře.
České zbrojní vývozy byly určeny také komunistickým vládám v Číně či Vietnamu (za 164,9 mil. Kč) a to i přesto, že např. na vývozy zbraní do Číny je uvaleno embargo EU. Čína i Vietnam jsou země, kde jsou neustále porušována lidská práva, a navíc Čína svými nekontrolovanými vývozy zbraní např. do Súdánu přispívá k eskalaci násilí a porušování lidských práv i v dalších částech světa. Kavkazská Gruzie zase obdržela z ČR tanky, děla, munici a ruční zbraně za 91,4 mil. Kč, přestože byla v nedávné minulosti spojena hned s několika skandály zbrojních reexportů do válečných oblastí.
„Popsaný problémový obchod se zbraněmi bude pokračovat pokud nedojde k zásadní změně systému licencování vývozů,“ říká Jiří Koželouh z NESEHNUTÍ. „Jediná cesta k zamezení vývozům do zemí porušujících lidská práva je účinná veřejná a parlamentní kontrola,“ doplňuje ho zbrojní expert Karel Dolejší.
Více informací:
Milan Štefanec – 605 239 579
Jiří Koželouh – 723 559 495
Katarína Potfajová – 543 245 342
Karel Dolejší – 606 175 602
