Skip to main content

Dnes byly zveřejněny výsledky výzkumu, který se zaměřil na zhodnocení vlivu výstavby velkoplošných nákupních zařízení na životní prostředí v České republice. Ojedinělý výzkum v této oblasti odhalil, že nákupní zařízení stále zabírají nezastavěné plochy a zemědělskou půdu a podílí se na nekontrolovaném rozšiřování měst do krajiny. Výstavba nákupních zařízení se dostává do konfliktu s ochranou přírody a krajiny a způsobuje nemalé nárůsty intenzit automobilové dopravy. Velkoplošné prodejny se navíc nesnaží zapadnout do okolní zástavby a také často zhoršují kvalitu bydlení ve svém okolí. Výzkum pochází z dílny občanského sdružení NESEHNUTÍ, které se dlouhodobě zabývá problematikou velkoprodejen a jejich společenskými a ekologickými dopady.
Aktuálně zveřejněné výsledky výzkumu „Environmentální dopady plánované prostorové expanze velkoplošného maloobchodu v České republice v roce 2007“ byly získány zpracováním údajů o 140 záměrech výstavby velkoplošných nákupních zařízení v České republice v roce 2007. Údaje o záměrech jsou veřejně dostupné na informačním systému EIA (http://tomcat.cenia.cz/eia/view.jsp) kam je dodávají přímo investoři záměrů. Uvedených 140 záměrů obsahuje celkem 168 naplánovaných velkoprodejen typu supermarket, hypermarket, diskont, hobby market, nákupní centrum apod. Některé prodejny již byly realizovány, jiné se teprve připravuji. Výzkum zjistil, že nejvíce nových velkoprodejen diskontních (Penny, Plus, Lidl) a nejčastějším místem obec od 20 do 50 tisíc obyvatel.
„Zaměření výzkumu je ojedinělé. Většina stávajících výzkumů v oblasti maloobchodu je zaměřena na ekonomické aspekty, geografickou organizaci či nákupní chování, ale nevěnují se životnímu prostředí,“ říká řešitel výzkumu Jiří Koželouh z NESEHNUTÍ. Výzkum odhalil, že 58% záměrů velkoprodejen je umisťováno na zcela či převážně volné plochy. Celkem 49 prodejen v roce 2007 bylo umístěno mimo stávající zástavbu a podílí se tak na nekontrolovaném růstu měst do krajiny a narůstání tzv. sídelní kaše. Téměř polovina záměrů požaduje zábor zemědělské půdy a to i té nejvyšší kvality. Nakupování ve velkém často dostává přednost i před chráněnými územími, významnými krajinnými prvky, biotopy chráněných živočichů, územními systémy ekologické stability apod. Kácení dřevin vyžaduje cca 60% záměrů. Dokonce do záplavových území bylo umístěno celkem 20 nových velkoprodejen.
U většiny nových velkoprodejen se očekává nárůst osobní automobilové dopravy o více než 10% a existují i případy více než 50% nárůstů dopravy. V roce 2007 byl naplánován vznik 22 000 parkovacích míst pro nové velkoplošné prodejny, převážně se jedná o klasické betonové plochy na povrchu.
Supermarkety, hypermarkety a podobné obchody jsou známé nepříliš vábným vzhledem. Však také 77% nákupních budov naplánovaných v roce 2007 je jednoduché konstrukce držící se firemního vzoru a to bez ohledu na lokalitu v níž mají být umístěny. Ohled není brán často ani na obyvatelstvo bydlící v okolí. Dle výzkumu se projeví až 90% nových záměrů na zhoršení pohody bydlení a to v důsledku nárůstu dopravy, zvýšení hladiny hluku, ztrátou využívaných ploch a likvidací městské zeleně.
Součástí zveřejněné výzkumné zprávy je i souhrn zahraničních zkušeností s regulací výstavby velkoprodejen. Ukázalo se, že celé řadě států EU i mimo ni existují všemožné kontrolní mechanismy vycházejí z povědomí o negativním dopadech neregulované expanze nákupních zařízení. Na základě zahraničních zkušeností a domácí situace byla výzkumná zpráva doplněna o konkrétní regulační návrhy použitelné v českém územním plánování.
„Ukázalo se, že expanze nákupních řetězců v České republice způsobuje škody na životním prostředí a vyžaduje přijetí účinných regulačních a kontrolních mechanismů,“ komentuje výsledek výzkumu Koželouh. „Výsledky výzkumu ukazují, že expanze velkých nákupních center v ČR zdaleka není u konce a že má smysl přijmout zákonné a územně-plánovací regulace nákupních řetězců. Volání po jejich regulaci už zaznívají i na celoevropské úrovni“ doplňuje ho Milan Štefanec, koordinátor kampaně NESEHNUTÍ Zaostřeno na hypermarkety s poukazem na skutečnost, že Evropský parlament v únoru odsoudil praktiky řetězců a poukázal i na jejich negativní vliv na životní prostředí.
Výzkum byl podpořen Nadací Partnerství a grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Více informací: Jiří Koželouh (723 559 495), Milan Štefanec (605 239 579)
Kompletní výzkumná zpráva:
http://aa.ecn.cz/img_upload/67fc87870d57d5b3a63ce8985bb216ef/studie_1.pdf